Miličín

Překračuje zdi tohoto domu. Přemosťuje mytické časy prvních Čechů a pohnutou historii 20. století. Otevírá nám bránu k srdci české krajiny. Dům stojí přímo na poutní cestě mezi Řípem a nedalekým Blaníkem. Pod ochranitelským zrakem zkamenělého lva, který z pod vrcholu Kalvárie dohlíží na českou zemi, připraven probudit legendární rytíře, kteří jí přijdou na pomoc.

Jako by chtěl svoje spojení s vlastí připomenout vším, co se ho týká. Vznikl na papíře architekta Vojtěcha Kraupnera těsně po Druhé světové válce. Významného sokola, na jehož odkaz narazíme v Miličíně vícekrát.
Stejného člověka, který navrhl sokolovnu – památník vůle realizovat sokolskou vizi. Stojí na pozemku, který věnoval věci architektův otec Čeněk Kraupner. Spolu s množstvím stavebního materiálu a svého času. Na stavbě ho prý bylo vidět denně po dva a půl roku.

Zdaleka ale nebyl jediný, kdo se o dílo zasloužil. V post-obrozeneckém duchu se na něj skládali lidé z třiceti tří obcí, kteří v něm viděli jedinou stavbu svého druhu v širém okolí. Tyto obce pak Vojtěch Kraupner – mimořádně nadaný výtvarník – znázornil na malbách v interiéru. To se psal rok 1938. Vlastenecká výzdoba proto nemohla mít dlouhého trvání. Během války ustoupila ubytovanému německému vojsku.